V předchozích týdnech se toho moc nestalo, stále práce, práce a práce. Občas den volna, ale to spíše jen odpočíváme a doplňujeme energii na další pracovní dny. Novinkou vlastně je, že jsme si koupili nový foťák, tak snad bude poznat ve fotkách rozdíl oproti mobilu:)
 |
| Místní trhy |
Jeden čtvrteční večer jsme navštívili místní trhy, které se konají právě každý čtvrtek. Koupili jsme si tam "český" chleba za přijatelných 110 Kč :) Je občas nutné proložit toustový chleba něčím normálním. Další ráno jsme s Bonnie (naše paní domácí) a dvěma holkami, co tu měla na návštěvě, šli ráno na Te Mata Peak, východ slunce jsme sice nestihli, ale výhledy byly parádní, až na hroznou zimu a vítr, ze kterého Míša později lehce onemocněla. V pátek 6.2. měli státní svátek "Waitangi day" tak nás domácí vzali na místní stadion, kde se na pódiu střídaly různé místní skupiny s programem.
 |
| Čerstvé wafle |
 |
| Te Mata Peak |
 |
| Watangi day |
Na Valentýna byl z práce zorganizován paintball. Trochu jsme se toho obávali, nikdy jsme paintball nehráli, hlavně že to bude bolet a budeme mít od střel modřiny. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsme předpokládali. Byla to parádní zábava a na hřišti jsme skončili s Míšou sami a vůbec mě nešetřila, pálila to do mě, jako bych byl hlavní nepřítel :D A jak to dopadlo? Vyhrála :)
 |
| Kdo snědl paintballovou kuličku dostal 50 kuliček navíc zdarma |
 |
| Paintball team |
 |
| Po souboji :) |
 |
| Na Valentýna nechyběl dort |
 |
| Kluci z prádelny |
Na začátku února jsme se rozhodli, že změníme práci, ozvali se nám z baličky na jablka, že s námi počítají do týmu na sezónu (konec února - květen?). V prádelně bychom mohli pracovat max do konce března, možná začátku dubna, navíc hodiny pomalu klesají, už jsme pracovali jen 5 dní a méně. Hodiny by se postupně ještě snižovaly, takže jsme se rozhodli, že balička pro nás bude výhodnější. Každý nám říkal, že budeme chybět, že jsme pracovali fakt dobře (místo nás vzali dva Číňany, kteří jsou ze všeho vykulení a moc nerozumí anglicky). Nevím, jak jsme si za tak krátkou dobu dokázali vytvořit tak dobré postavení, ale asi nás orienťák naučil dělat věci na 100%, proto jsme se snažili pracovat také na 100%. Shodli jsme se, že náš manažer se moc na manažera nehodí, viděl, jak pracujeme, spousta lidí odešlo a mohl nám nabídnout zůstat déle (třeba i celý rok) a zvýšit nám trochu mzdu, uvažovali bychom zůstat... On asi má rád zaučovat nové lidi a dokazovat jim svoje postavení manažera... Ani se s námi nepřišel rozloučit, když jsme byli v práci poslední den... Jaký kontrast k ostatním lidem z vedení, kteří nám říkali, jestli tu ještě budeme, že se máme ozvat a pokud budou mít volno, že nás třeba vezmou zpět. V práci jsme skončili teď v pátek, nejprve pro nás v pátek zorganizovali sdílený oběd, kdy každý něco uvařil a přinesl to do práce a každý si mohl vzít co chtěl. Potom jsme šli večer do místního baru, prý to bylo poprvé, kdy se sešli téměř všichni z práce na jedné akci. Údajně přišli kvůli nám. Nechce se nám tomu moc věřit, ale asi to byla pravda.
 |
| Kolegové v práci |
 |
| Kolegové v baru :) |
V neděli jsme vyrazili do Napier na Art Deco weekend, oslava třicátých let - stará auta, oblečení, apod. Přes víkend město navštíví přes 40tis. lidí, hotely mají vyprodáno. Je to docela mega akce.
 |
| Centrum města bylo vystavěno ve třicátých letech |
 |
| V jedné ulici se konaly závody v ručně postavených vozítkách |
 |
| Nechyběla ani akrobatická show |
V pondělí už nastupujeme do nové práce, tak doufáme, že vše bude ok.
