Náš nový domov

Ihned po zveřejnění článku jsme se stěhovali, tentokrát to bylo mnohem jednodušší než stěhování z Pardubic (Míša by si mohla otevřít obchod asi se vším :), jen sbalit oblečení do dvou kufrů, nějaké to jídlo a naložit to do auta. Přesunuli jsme se z Flaxmere na okraj Hastings. Rodina je parádní, nyní náš nájem zahrnuje i jídlo, každý den paní dělá teplou večeři, můžeme si brát prostě vše co mají doma a když něco nebudou náhodou mít (což se skoro nestane, protože jejich skříň s jídlem je takový malý supermarket), tak ji to máme říct a ona nám to koupí...prostě neuvěřitelné, skoro lepší než na hotelu:) Je vidět, že peníze za nájem nemají na výdělek (jako předchozí náš ubytovatel), ale jen aby jim to pokrylo náklady na jídlo, energie apod. teda jestli vůbec.

Takto na nás čekaly burgery, když jsem přišli ve 22:30 z práce

 V práci je to nyní celkem nuda, asi pracujeme dobře, tak jsme se dostali do týmu k žehličce na prostěradla. Míša je tam vkládá tak dobře, že několikrát už měla nejvíce prostěradel za den, takže porazila i místní. Prostě zase musí v něčem vyhrávat :) Těm se to asi možná trochu nelíbí, a místo toho aby ji třeba pochválili, že ji to jde dobře, tak si s ní přestávají povídat... Já na druhé straně vyžehlená a poskládaná prostěradla balím do balíků po deseti kusech, někdy denně zabalím až 500 balíků. Asi poznali že mám v balení už praxi z KUTILa, díky Zdendo :) Každý den je to nyní stejné, trochu nuda, než když jsme za den byli na několika pozicích, ale práce je práce, takže to moc neřešíme, víme že to nebudeme dělat celý život :)

Předminulou sobotu nás místní vzali na projížďku na kolech podél oceánu do kavárny a zpět. Byla to změna a docela jsme si to užili. Ostatní volné dny využíváme většinou jen k odpočinku, žádné výlety se moc podniknout nedají, protože máme vždy jen jeden den volna,tři dny práce, den volna dva dny práce, tak to nemá smysl jezdit někam moc daleko. Ale věříme, že čas na cestovaní určitě přijde.

Cyklisti :)

Skupinové foto - naše paní domácí je úplně vpravo.

Výměna fotografů - náš pan domácí je uprostřed v červeném dresu

V pondělí nastoupila naše "náhradní mamka" do práce, tak jsme se dohodli, že jim pomůžeme a budeme také připravovat večeře, navrhovali jsme tři večeře za týden, oni přistoupili na dvě.
Už jsme jim servírovali vepřovou panenku se sázeným vejcem, bramboráky s vepřovým masem a rybu v trojobalu s bramborovou kaší. Prý nás nepustí zpět domů :) Možná jsme nasadili trochu vysokou laťku :)

Pracovní přelom roku

Poslední článek končil tím, že možná půjdeme o dům dál, tak jsme se před Vánoci domluvili s jednou rodinou v Hastings, stěhovat se budeme v pondělí. Při návštěvě nás pozvali na jejich Vánoční oběd, nejprve jsme přemýšleli o nějakém výletu, ale nabídka poznat místní Vánoční zvyky, byla k neodmítnutí. Zde se slaví Vánoce jinak, 25. 12. ráno otevírají dárečky a pak mají slavnostní vánoční oběd. V této rodině se sešla celá široká rodina, celkem přes 25 lidí. Spíše než oběd to byl raut. Největší pochoutkou na stole byla langusta, a protože je to delikatesa je velmi drahá (jeden kus přes 1000 Kč), ale rodina má člena (pravděpodobně švagr paní domácí), který se potápí a langusty pravidelně na vánoční oběd loví. Na stole dále bylo vepřové, kuřecí, hovězí, vánoční šunka, mořské plody, saláty, přílohy, no prostě hodně dobrot. Ochutnali jsme vše, ale na talíři se to pak trochu pomíchalo, takže říct co bylo nejlepší je těžké. Po obědě následoval stůl s dezerty, vše výborné, zase toho bylo tolik, že už jsme se totálně přejedli. Pak se naštěstí přestalo nosit dobroty a byl čas na trávení :) Velmi si ceníme, že nás rodina pozvala a brala skoro jako své členy. Zážitek výborný, viděli jsme jak to probíhá zde, prostě velká párty, ale oba jsme se shodli, že ty naše Vánoce, v zimě, jsou hezčí.

Vánoční talíř s langustou

 

Náš dáreček :)

 Na 26.12. jsme se domluvili doma, že uděláme každý typické vánoční jídlo ze své země. My jsme dělali rybu a bramborový salát, malajsijští sourozenci nějakou rýži a kuřecí maso na kari s chilli, domácí to buď nepochopili, nebo se jim nechtělo, a tak nedělali nic - domácího přítelkyně jela s kámoškou na oběd do města a domácí se nechal uhostit... Trochu škoda, ale my a Malajsijci jsme si to užili. Dokonce jsme jim koupili dáreček, i my jsme jeden dostali :)

Česko-malajsijský vánoční oběd

Další den se to možná domácímu rozleželo v hlavě, a když jsme přijeli z práce, říkal, že bude grilovat, že si můžeme dát také. Jeho grilování je stále to samé - klobásy, mražené hovězí placky, vařené vejce, těstovinový salát... Jen na Vánoce, když jsme odjížděli, tak jsme viděli, že k tomu koupil ještě nejlevnější mraženou pizzu... Nedá se srovnat jídlo zde a u rodiny, u které jsme byli, ale je to asi i o financích.


Další dny už jen práce, práce, práce. Celkem nás to baví a tím, že za den děláme různé věci, tak to utíká. Vyfotili jsme pro Vás malou ochutnávku, aby jste si udělali představu, kde všude pracujeme ale bylo to na "tajňačku", tak na fotkách nefigurujeme jenom my :)

Třídění špinavých věcí

Hledání barevného označení prostěradla, každé patří do jiného boxu

Žehlička prostěradel, číslo znamená aktuální rychost za hodinu, maximum je 300 na člověka, tzn. až 900 vyžehlených prostěradel za hodinu.

Naklepávání povlaků na polštář, všechny pěkně na sebe, ať se potom můžou vkládat do žehličky

Míša si proklepávání užívá :)

Paní obsluhuje stroj na skládání ručníků

Položit ručník a stroj už ho poskládá

Na silvestra jsme měli překvapení v práci, den předem nám v práci na tabuli napsali, že bude hromadná snídaně. Po práci jsme rychle pekli buchtu, abychom něčím přispěli. Je Silvestr, my jsme v práci od 6:00 hodiny, v 8:30 všechny poslali na pauzu a to jste neviděli, další hody :) pauza místo 15 minut byla 30 minutová a místo snídaně to byl vydatný oběd.

Spíš oběd než snídaně

Na večer jsme koupili hovězí steaky a pozvali i domácí, Malajsijci už odejeli na jižní ostrov. Asi poprvé se mi hovězí steaky povedly udělat, nebyla to guma ani vysušená podrážka. Domácí říkal, že to byl jeden z nejlepších steaků co za poslední dobu měl, možná proto, že jí jenom klobásy a polotovary masa na hamburgery :D Do půlnoci jsme nečekali, před jedenáctou jsme už spali jako miminka, ani žádné ohňostroje nás neprobudily :)

Hovězí steaky na grilu

Masterchef :)

Na Nový rok jsme se jeli podívat na vyhlášenou pláž - Ocean beach a vodopády Maraetotara Falls. Nikam se nám moc nechtělo, protože Míša začala mít rýmu, ale řekli jsme si, že přeci nebudeme jenom sedět doma. Bylo hezky, slunečno, tak jsme si vzali i plavky, pro jistotu. Když jsme přijížděli k pláží, vypadala nádherně. Když jsme ale zaparkovali a vylezli z auta, skoro nás odfouklo. Chvíli jsme si sedli na karimatku a pozorovali vlny a koupající se lidi, vytáhli jsme si svačinku, nakrájené ovoce, a po chvilce v něm byl písek, odfukovalo nám to čepice, tak jsme se rozhodli popojet. Pár lidí se koupalo ve vyhrazeném prostoru, který kontroloval plavčík, nedalo nám to a šli jsme zkusit vodu, byla trochu teplejší než led, nechápeme, co tam ti lidi dělali, asi potřebovali zchladit hlavy po bujarém Silvestru.

Větrná Ocean beach

Ocean beach

Ještě jsme se jeli podívat na vodopády, bylo to hezké, ale nebyl to zázrak, hlavně dojem kazilo všude spousty aut a lidí, nedošlo nám, že mají také státní svátek.

Maraetotara Falls

Perlička na závěr: Míšu ta práce tak chytla, že pracuje i v noci. Stále mně bere peřinu, naklepává ji a hází někam do boxů :) V noci také svlékla dvojitý povlak na polštář...

Během noci Míša neustále pracuje, dokonce svlékla i dvojitý povlak na polštář