Práce v baličce nám skončila 12.6.2015 a na dovolenou jsme odcestovali 16.6.2015. Pro odpočinek jsme si vybrali ostrov Samoa. Zážitků bylo mnoho, zkusíme něco vybrat a ve zkratce popsat. Na Samoa jsme vyrazili s tím, že máme koupenou první noc v hlavním městě Apia. Samoa se skládá ze dvou velkých ostrovů, hlavní ostrov Upolu a druhým ostrovem je Savaii, také má pár malých ostrůvků. Našim plánem bylo objet dva velké ostrovy dokola a vidět co nejvíce. Dočetli jsme se, že místní autobusy jezdí docela často a mohly by nám pomoci vidět celý ostrov Upolu.
Prvním úkolem po příletu na Samoa bylo vybrat peníze v místní měně. Skoro nám nebylo umožněno tento úkol splnit, protože nás obklopili místní taxikáři a byli dost neodbytní. Snažili jsme se jim říci, že pojedeme busem a že nemáme zájem, ale nepovedlo se a už jsme seděli v taxíku směr Apia. Docela jsme se nechali obrat :) Taxikář nás vyhodil na autobusovém stanovišti. První dojem z města Apia byl nic moc, všude plno odpadků, smrad z rybího trhu a plno lidu. Cestou do hotelu jsme se stavili v info centru, kde jsme si vzali mapy, bulletiny, zeptali se na různé info potřebné pro naplánování dalších dní. 1. noc nebyla ničím zajímavá, spali jsme v hotelu.
Druhý den jsme vyrazili na bus, směr Lalomanu, proslavené krásnou pláží a také první místo na cestě, kde bylo možné sehnat ubytování na další noc. Po 5. minutách cesty autobusem jsme zastavili na benzínce s marketem a polovina lidí si běžela nakoupit potraviny, řidič mezitím natankoval :) Cestou na Lalomanu jsme sledovali přírodu a vesnice, byli jsme dost překvapení jak lidé na Samoa žijí, asi jsme měli jinou představu. Některé baráky byly jako normální bungalovy, některé bungalovy byly bez zdí a někteří měli jenom chatrče ze dřeva a rákosí. Asi jako všude na světě bylo i tam vidět rozdíl mezi bohatými a chudými. Jak už jsme se blížili k cíli, pomocník řidiče posbíral odpadky po lidech (skleněné láhve, plechovky, sáčky z čipsů), kteří je nechali na zemi, dal je do igelitu a bům, už letěly přes okno do křoví u pláže. Mně spadla čelist, a nevěřícně jsme kroutili hlavou.
 |
| Jeden z lepších domů, u většiny nechybí před domem hrobka rodiny |
 |
| Chudé rodiny mají jen jednoduché chatrče |
 |
| Lalamonu beach |
 |
| Naše první beach fale |
Urazili jsme asi 5 km pěšky, zastavil nám místní borec s tatrovkou, pokračovali jsme opět pěšky a cíl pořád v nedohlednu. Narazili jsme na nějaký resort, já byla hladová, žíznivá a splavená, tak jsme se dohodli, že se zeptáme na ubytování tam. Resort vypadal krásně, ale cena byla dost vysoká, 500 tala za pokoj, hotel v Apii 160 tala za pokoj a 140 tala za beach falu. Takže po dohodě jsme se otočili a pokračovali v cestě. Naštěstí skoro v každé vesnici mají kiosek, ve kterém jsme si koupili něco k jídlu. Kokosů, banánů a papají tam mají mraky, ale žádné čerstvé ovoce ve stáncích nemají, k jídlu jako nějaké pečivo nebo tak něco tam také nebylo, takže jsme si koupili vodu a ananas v konzervě :) Energetická strava pro další putování.
Cestou jsme navštívili jednu z prvních atrakci pro turisty, zatopená díra oceánem, To Sua Ocean Trench. Krásné místo, krásná zahrada, krásné koupáni, pro mě hrozná cesta dolů a nahoru po kluzkém a strmém žebříku.
 |
| To Sua Ocean Trench |
Počasí nevypadalo nejlépe, jsou tam docela hory, ve kterých se drží mraky, ale bylo dost teplo, takže deštík nás nerozházel. Cestou se objevila paní s kokosy, koupili jsme si po kokosu, vypili šťávu, snědli kokosové želé a byli jsme spokojeni. Dokonce nám zastavil taxikář, povedlo se nám usmlouvat cenu na 20 tala, a hodil nás skoro až na místo jménem Tafatafa. Toto místo je proslulé další krásnou pláži s bílým pískem.
 |
| Větrná Tafatafa |
Místo opět nabízelo ubytování v beach falách, asi 4 poskytovatelé, ale my se opět nechali ulovit paní, která nám neumožnila se podívat jinam :) Vybrali jsme si falu hned u oceánu, šli jsme se vykoupat, sociální zařízení bylo mnohem hezčí než minule, dostali jsme balenou vodu, čekala nás moc dobře vypadající večeře, co více si přát. Během večeře paní majitelka seděla s námi a povídala si, vzpomínala na tsunami a hurikán. Když jsme ulehli přišlo nám docela větrno a vlny bylo docela slyšet, ale spokojeně jsme si usnuli (bylo asi 20:00). Ve 22:00 nás probudily bouchající postranní stěny z rákosí, které se pohybovaly větrem. Honza je přivázal pevněji, ale o chvíli později doběhli majitelé s baterkou a špagátem a začali postranní rolety připevňovat pevněji. Povedlo se nám znovu usnout, ruka v ruce, přituleni strachy k sobě, ale vítr a vlny se pořád zvedaly. Naštěstí majitelé byli stejně neklidní jako my a přiběhli k nám s možností nás přestěhovat do zahrady. Byli jsme za to šťastní, protože to bylo za dunou a nebylo tam tak větrno. Noc jsme zvládli, počasí ráno nebylo moc dobré, pršelo, vidina autobusu na pokračování kolem ostrova bídná, (místní autobusy jezdí vždy jen do vesnice a zpět do hlavního města, žádný nejezdí kolem ostrova), tak jsme se rozhodli jet do hlavního města. Po snídaní (zajímavá kombinace palačinek s volskými oky, papája a kokos nechyběly) jsme vyrazili na hlavní cestu a jak řekl Honza, měli jsme kliku jak z prdele, bus se objevil ani ne do minuty před námi, parádička, nemuseli jsme jít pěšky. V Apii jsme se stavili pro nějaké sušenky, do zásoby, a na trh s jídlem pro banány a mandarinky. Chytli jsme bus na druhou stranu ostrova k Hotelu Tranzit, kde jsme chtěli přespat. Při spatření hotelu jsme se rozhodli pokračovat k dalšímu ubytování, Aiport Lodge.Měli bungalovy a hotelové pokoje, ale poslední volný byl jen hotelový pokoj, cena dost vysoká, ale neměli jsme moc na výběr a tak jsme si říkali, že si to užijeme a aspoň se umyjeme v teplé vodě :)
 |
| Pokoj v Airport Lodge |
Odpoledne jsme si půjčili kánoi, prý pro dva, my si myslíme, že byla jen pro jednoho, ale vlezli jsme se. Jak jsme si tak pluli, tak jsem nikde nikoho neviděla a zdálo se mně to divné, v tom jsem uviděla něco tmavého na hladině a začala plašit, že je to žralok. Chtěla jsem, abychom se otočili a pluli zpět a v tom jsem nás oba převrhla :) Užili jsme si srandy, udělali několik fotek a viděli rejnoka.
 |
| Míša pádluje na kanoi |
Tentokrát snídaně ani večeře nebyla v ceně, objednali jsme si večeři v restauraci resortu, měli výbornou rybu, děkovali jsme a ptali se, co to byl za druh ryby a paní odpověděla, že neví, že ryba je ze supermarketu. Docela nás to pobavilo, všude okolo je oceán a ryba je z obchodu.
Rozhodování, kam povede naše cesta dále, zůstalo na ráno, nasnídali jsme se banány a sušenkami a vyrazili na ostrůvek Manono. Do přístavu jsme šli pěšky, tentokrát nám bus odjel před nosem. A jak si tak pochodujeme, někdo zastaví a ptá se nás, kam jdeme, my že chceme na Manono a borec říká, já tam mám ubytování, cena včetně jídla a lodi, my řekli bereme to a nasedli jsme do auta.
 |
| Ostrov Manono |
Cesta v člunu byla houpající se, voda nádherná. Po příjezdu paní na nás čekala s obědem, tousty s vajíčkem a kokosová šťáva přímo z kokosu. Bydleli jsme v chatičce, odpoledne si prošli celý ostrov, prostě nádhera. V ceně ubytování byl i výlet lodí ke korálům na šnorchlování, my jsme vlastní neměli, ale naštěstí místní nám jedny "brýle" půjčili :)
 |
| Parádní šnorchlování, jen jsem měl trochu otlačený nos |
K večeři jsme měli parádní kuřecí směs se zeleninou a rýží, každé jídlo bylo včetně ovoce (jablko, pomeranč nebo papája). Zde jsme byli dvě noci, asi i proto, že lidé na Samoa jsou křesťané a v neděli nesmí nic dělat, takže bychom se neměli ani jak dostat zpět na ostrov Upolu. Nedělní dopoledne jsme se váleli a odpoledne jsme vyrazili na procházku do lesa se podívat na pomník místní legendy. Cestou náš průvodce učil Honzu otevírat kokosy, bylo to parádní!
 |
| Otevírání kokosu |
 |
| Chutná líp, když si ho člověk sám otevře |
Pondělní ráno, 7. den naší dovolené, jsme se vydali na ostrov Savaii. Tentokrát při nás štěstí nestálo, trajekt v 10:00 byl zrušen, následující jel ve 12:00. V okolí přístavů nic zajímavého nebylo, proto jsme jen seděli a čekali. Po příjezdu na Savaii jsme měli jasný cíl, půjčit si auto. Jakmile jsme vystoupili z trajektu nastala okupace taxikáři, tentokrát jsme se nedali a utekli jim. V půjčovně aut měli poslední volné auto, neřešili jsme to a brali jej. Při předání auta nám bylo řečeno, že tento vůz není úplně v dobrém stavu, že jej můžeme následující den vrátit, ale my si jej zaplatili na dva dny, abychom objeli celý ostrov. Jen co jsme urazili 500 m, stavěli nás policajti, dokumenty byly v pořádku, mohli jsme pokračovat. Auto moc plynule nejelo, pořád škubalo, jako kdyby nevědělo jakou rychlost má zařadit a byl hrozně cítit benzín, ale jelo, tak jsme to neřešili. Honza dokonale nastudoval místního průvodce, takže jsme přesně věděli kam pojedeme a co chceme vidět. První zastávka byla na lávovém poli, Saleaula Lava Ruins. Místní nás zkasírovali, řekli povídku, ukázali kostel a byl konec. Chtěli jsme jít dál, Honza vyčetl, že se dá jít asi 1 km daleko, k oceánu, že je tam vidět, jak láva tekla po útesech, paní nám ale odvětila, že je to daleko, nebezpečné a že je to nepřístupné turistům, byli jsme dost zklamání.
 |
| Kostel zničený lávou |
Další zajímavosti bylo koupání se želvami. Moje sestra miluje želvy, tak už jen proto jsem tam chtěla jít. Zastavili jsme v nějaké vesničce, v kiosku s jídlem paní vybírala vstupné a řekla nám, běžte za barák, můžete se koupat s želvami a krmit je. Za barákem byla vybudovaná taková malá přehrada kde si želvy plavaly. Paní nám donesla misku s papájou a řekla, buď opatrná na prsty. Nevypadalo to, že by tam někdy někdo s želvami plaval a ani jsme neměli na to odvahu, byly skoro větší než já :)
 |
| Krmení želv |
Během odpoledne jsme si někde chtěli dát něco k jídlu, narazili jsme jen na obchod, kde prodávali čokoládové dortíky a studené nápoje, místo hlavního chodu byl dezert, také dobrota.
 |
| Parádní "oběd" |
Další noc jsme spali ve vesnici Manase, místo krásných pláží, možnosti se potápět. Opět bylo více poskytovatelů ubytování, moc jsme to neřešili a vybrali si. Cena zahrnovala večeři a snídaní, takový standard pro ubytování v beach falách. Ještě před večeří jsme se chtěli projít po pláži, měli jsme falu hned u pláže a viděli jsme tam něco divného, něco mrtvého, Honza říkal, to vypadá jak mrtvý tučňák, což bylo divné, v Pacifiku tučňák, nedalo nám to a přišli jsme blíže, nestačili jsme se divit, kravská hlava! Docela síla, ještě když k večeři bylo hovězí ... :)
 |
| Kravská hlava na pláži v Manase |
Další ráno jsme opět vyrazili k dalšímu poznání ostrova. Honza chtěl vidět kráter, v průvodci psali 25 minut cesty autem, to jsme ale netušili co nás čeká, cesta byla lesní, kamenitá, 8km dlouhá. Asi 2km před cílem byla závora, vyběhl na nás pán, jménem Craterman, vzal si 20 tala za každého a pustil nás dál. Kráter byl po těch letech už zarostlý, ale obří a krásný. Výlet nebyl na hodinu, ale tak na tři :)
 |
| Cratermen na Mt Matavanu |
 |
| Ještě že jsme měli tak staré auto, že jsme se o něj nemuseli tolik bát |
Pak jsme se stavili v jeskyni, opět byla atrakce u někoho na pozemku, takže jsme zase vytáhli peněženku a platili, což nás trochu mrzelo. Viděli jsme 100m dlouhou jeskyni, slyšeli nějaké ptáky, toť vše.
Cesta autem byla dost divoká, pořád smrděl benzín, ukazatel benzínu neskutečnou rychlostí klesal a auto s námi házelo skoro jak na vlnách, ale byli jsme dost daleko a cesta zpátky nepřipadala v úvahu.
Těšili jsme se na na procházku v korunách stromů, Falealupo Canopy Walkway. Překvapivě vybrali 20 tala za osobu, už jsme začínali být naštvaní, ale co, jsme tady jen jednou. Procházka v korunách stromů nebyla ani v korunách a vedla od věže k prvnímu stromu, nic více, velké zklamání.
 |
| Canopy Walkway - málo zábavy za hodně pěněz |
V ceně byly ještě další dvě atrakce, proto jsme pokračovali dál. Dojeli jsme k otisku nohy, Moso`s Footprint, seběhlo se asi 5 malých dětí, které natahovaly ruku a chtěly peníze, ukazovali jsme jim lístky, že už jsme platili, oni kývali hlavou, říkali ok, ale pořád chtěli peníze. My si vyfotili otisk nohy nějakého obra a šli k autu. Děti jsme asi rozčílili tím, že jsme jim nedali peníze, protože po nás začali házet písek, nasedáme rychle do auta a ujíždíme.
 |
| Podle místních se druhý otisk nohy nachází na Fidži |
Druhou zajímavosti bylo obydlí v jeskyni, House of Rock. Kolem auta se objevily opět 4 děti, řekla jsem té největší, že máme lístky a chceme vidět House of Rock. Slečna kývla hlavou, sbalila lístky a vedla nás do lesa. Ukázala nám jeskyni, ve které asi dříve někdo bydlel, natáhla ruku a řekla 10 tala za to, že nás provedla a řekla povídku. Snažili jsme se ji říct, že jsme platili dříve, že má naše lístky a že to měla říci před tím, ale moc se ji to nelíbilo. Nasedli jsme do auta a jeli co nejdále to šlo, co kdyby na nás někoho poslala ... :)
 |
| House of Rock |
Noc jsme strávili v místě Satuiatua, potkali jsme milý australský pár, který nám půjčil vybavení na šnorchlování, byly tam totiž krásné korály a spousty rybiček. Večer byl krásný západ slunce, pokec u pivka, pohodička. Noc byla ale docela rušná, jako kdyby nám něco nebo někdo chtěl vlézt do fale, jsme dva poseránci a těšili jsme se až se rozední :)
 |
| Jeden z krásných západů slunce na Samoa |
Nejhezčí podívaná na tomto ostrově byla pro nás na Alofaaga Blowholes. Útesy, ve kterých byly asi nějaké otvory a pomocí vln voda tryskala do výšky. Za málo peněz nádherný přírodní úkaz.
 |
| Alofaaga Blowholes |
Další stop na vodopádech vtékajících do oceánu, Mu Pagoa Falls. Vodopády nebyly označeny, jen podle mapy jsme usoudili, že jsme na místě. Jen co jsme zastavili přiběhl mladík, zeptali jsme se a on řekl ok, tady parkujte, 15 tala. Už jsem byla na to trochu alergická, ale ok, následovali jsme jej, v tom se seběhla další tlupa asi 6 dětí. Když Honza začal fotit, jeden z kluků přiběhl k němu a sledoval, čím Honza fotí. Během toho dvě holky brodily řeku nad vodopádem a za chvíli byly u nás. Začaly vykřikovat, že máme zaplatit 10 tala jim a pak něco ve svém jazyce pokřikovaly na ty kluky, co nás tam dovedli. My jim řekli, že vodopády nejsou označeny a že nevíme, kdo je majitelem, že si to musí vyjasnit mezi sebou. Kluci se sklopenou hlavou odešli a my zaplatili holkám.
 |
| Mu Pagao Falls |
Po vodopádech následovaly další vodopády, Afu Aau or Olemoe Falls, tentokrát více v buši, samozřejmě jsme při parkování zase platili, 5 tala za osobu nebylo naštěstí tak moc. Bylo to skvělé, mohli jsme se tam i vykoupat, takže spokojenost.
 |
| Afu Aau Falls |
Po koupání nastal čas na vrácení auta, při předáni auta jsme jim řekli, že jsme byli dost nespokojení, a že na 220 km jsme spotřebovali 45 litrů benzínu. Poskytli nám slevu na ubytování, stejná firma půjčovala auta a měla i hotel, takže jsme se rozhodli, že jsme se ještě pořádně neváleli na naší dovolené, takže tady zůstaneme dvě noci a užijeme si to. Po obědě jsme vyrazili do města sehnat šnorchl, obešli jsme 20 obchodů a nikde nic, zázrakem jsme narazili na nějaký čínský obchod a měli, tak jsme ho vzali, Honza byl šťastný :) Šnorchl byl asi dětský, nevadí, hlavně že je. Vrátili jsme se do hotelu, že se jdeme vykoupat, šnorchlovat, jdeme na pláž, vlezu do vody a ta je totálně hnusná, nějak nás nenapadlo kouknout na oceán, pláž jsme si prohlédli. Byl to záliv a voda se tam držela, takže nebyla tak krásná jak jinde. Hotel měl k dispozici bazén, skočili jsme do něj a Honza zkoušel šnorchlovat tam :) Docela jsme se nasmáli.
Po večeři jsme šli na pokoj, v pokoji byl nějaký smrad, zapnuli jsme klimu, že to bude ok, ale když jsem si lehla na postel, nějak smrděla přikrývka, prostěradlo, polštář byl od makeupu, nedalo mně to a šla jsem na recepci, dovedla jsem je do pokoje a ukázala jim to. Za 5 minut jsme měli krásný apartmán s výhledem na oceán, ze 190 tala na 150 tala za pokoj včetně snídaně, a to se vyplatí, klidné dvě noci, neslyšeli jsme vlny, bouchání prostě nic.
Poslední zajímavostí, kterou jsme na ostrově Savaii viděli byl Tafua Volcanic Crater. Bylo to kousek od hotelu, teda asi 10 minut stopem a skoro hodinu pěšky. Opět kráter nebyl označen, ale najednou se vynořil mladík z džungle a řekl nám, že za 10 tala nám ukáže cestu. Ukázal nám pěšinku v buši a ptal se, jestli máme vodu, protože je dost vedro. Honza říkal, že máme, ale on se zeptal, jestli chceme kokosy na cestu, my že jasně, borec vyskákal na palmu, shodil 4 kokosy, oloupal a bylo hotovo. Klobouk dolů, Honza se s oloupáním kokosů vždy trápil půl hodiny a on měl 4 kokosy za pět minut :) asi léta praxe.
 |
| Tafua Volcanic Crater |
11. den jsme se vrátili zpět na ostrov Upolu do hlavního města Apia, abychom si půjčili auto a projeli zajímavosti na tomto ostrově. Byl to páteční den, v městě bylo docela rušno, obešli jsme asi 5 půjčoven aut a nikde neměli volné auto. Takový scénář jsme neměli připravený, ale nic nás přeci nerozhodí, zůstali jsme noc v hotelu v Apii a zamluvili si auto na sobotu ráno. Slíbený Hyundai Getz nebyl k dispozici, dostali jsme Toyotu RAV4 za stejnou cenu, proč ne :) Během sobotního dne jsme objeli všechny dostupné atrakce, byly to především vodopády. Některé jsme minuli, protože už se nám nechtělo platit další x tala za pár minut koukání. Počasí nebylo nějak extra hezké, pod mrakem, mrholení, takže nás to ani moc nelákalo se ve vodopádech koupat. Prosila jsem Honzu, abychom se na poslední dvě noci vrátili na Lalomanu beach, protože byla krásná a chtěla jsem si užít oceánu. Povedlo se a užili jsme si koupání a dovádění ve vlnách. Sice spaní v beach fale bylo jak za trest, protože bylo dost větrno, vlny byly až pod naší falou, ale společně jsme vše zvládli :) !
Jsme rádi, že jsme se mohli na Samoa podívat. Asi jsme očekávali něco trochu jiného, netušili jsme, jak tam lidé žijí. Rozhodně ale máme další zkušenosti, budeme mít spousty vzpomínek a krásné fotky, které můžete vidět ve fotogalerii vpravo. Není to sice ve zkratce, ale zážitků bylo tolik, že jsme je nemohli vynechat.
 |
| Naše cestování po ostrovu Upolu |
 |
| Naše cestování po ostrovu Savai´i |
